Masticha je něco, co se dá žvýkat

Překlad článku: Masticha je něco, co se dá žvýkat. Z webu: https://life-enhancement.com/pages/mastic-is-something-to-chew-on. Autor: Hyla Cass, M.D.

Masticha může mít nedozírný účinek

Napadá bakterie, které způsobují zubní kaz a onemocnění dásní,
může pomoci předcházet i dalším onemocněním.

Masticha

Co je to za slovo pryskyřice (angl. gum)? Na jedné straně znamená lepkavou, žvýkací látku, kterou vylučují některé stromy a z níž lze vyrábět různé užitečné výrobky. Na druhé straně znamená (anglické slovo gum též i dáseň) pevnou pojivovou tkáň, která obklopuje kořeny našich zubů.

Byla to náhoda, že se pro obojí začalo používat stejné slovo, nebo mezi nimi existuje nějaká souvislost?

Odpověď zní ano: bylo to náhodné, ale souvislost tu je, a sice žvýkačka je dobrá pro dásně. Pravděpodobně nejlepším druhem žvýkačky z hlediska prospěšnosti pro ústní dutinu je masticha. Pryskyřice, která pochází z kůry stromu masticha, Pistacia lentiscus. Masticha se ve středomořských kulturách používá jako žvýkačka a léčivá potravina již po mnoho staletí. (Mimochodem, synonymem pro žvýkat je masticha. Náhoda? Ne.) (A synonym for chew, by the way, is masticate. Coincidence? Nope.)

K mastiše se dostaneme brzy, ale pro slovní fajnšmekry uvádíme etymologii pryskyřice (gum). Žvýkačka-pryskyřice, která pochází ze stromů, je odvozena od středoanglického gomme, které se odvozuje od latinského gummi, odtud od řeckého kommi a nakonec snad od egyptského kmj-t (Egypťané zřejmě neměli moc rádi samohlásky). Tkáň dásní v ústech je odvozena od středoanglického gome (jedno m, nikoli dvě), ze staroanglického goma, což znamená patro nebo čelist. Takže náhoda se odvíjela od jednoho písmene.

Dobrá, špatná a lepkavá – žvýkačka

Bez ohledu na původ slova je pravda, že žvýkačky jsou pro vaše dásně dobré (některé druhy jsou lepší než jiné), a to hned v několika ohledech.

Zaprvé, rytmická mechanická činnost žvýkání stimuluje prokrvení dásní a povzbuzuje proudění slin. Ty mají tendenci alespoň do určité míry odplavovat zbytky jídla a nahromaděné bakterie z kapes dásní (čím jsou kapsy hlubší, tím je to méně účinné). A samotná lepivá žvýkačková hmota poskytuje fyzikální čisticí účinek. Protože tyto výhody vyplývají z čistě fyzikálních účinků, nezáleží na tom, jaký druh žvýkačky se žvýká – všechny druhy jsou dobré.

Odvrácenou stranou fyzikálních účinků jsou účinky chemické, a zde velmi záleží na tom, jaký druh žvýkačky se žvýká. Některé chemické sloučeniny obsažené ve žvýkačkách mohou být pro zuby a dásně (a nakonec i pro kostní tkáň) škodlivé, zatímco jiné sloučeniny jim mohou prospívat. Vyhněte se těm špatným, vybírejte ty dobré.

Kdy už „málo“ není tak málo?

Hlavním viníkem je samozřejmě cukr, protože podporuje vznik zubního kazu. To jsme se všichni naučili v dětství, ale ne vždy žijeme podle toho, co jsme se naučili, že? Kromě toho nám cukr chutná a život je příliš krátký na to, abychom si dělali starosti s každou maličkostí, která nám sice dělá dobře, ale ve vzdálené budoucnosti by nám mohla uškodit, že? Někteří lidé by mohli říct, že takový přístup je požitkářský nebo dokonce sebedestruktivní, ale přiznejme si to – je to lidská přirozenost. Důležitou součástí života je přece užívání si života, a to s sebou vždy nese kompromisy mezi tím, co je nám příjemné, a tím, co je pro nás dobré. Mým úkolem není kázat zkázu a zmatek, ale informovat a vzdělávat, abyste se mohli racionálně rozhodovat o svém zdraví a pohodě.

Přesto existují některá fakta týkající se zubního kazu a onemocnění dásní, která by mohla změnit váš názor, že život je příliš krátký na to, abychom si dělali starosti s takovou „maličkostí“, jako je konzumace (nebo žvýkání) příliš velkého množství cukru. Život je příliš krátký, tečka, a tady je to podstatné: onemocnění dásní ho může ještě zkrátit. To proto, že onemocnění dásní je rizikovým faktorem pro věci, které by vás jistě znepokojovaly, jako jsou srdeční choroby a rakovina. Na první pohled je těžké pochopit, jak by onemocnění dásní mohlo vést právě těmito cestami, ale ve skutečnosti to vůbec není přitažené za vlasy. Vysvětlení naleznete dále v textu.

Od dásní po srdce a slinivku břišní a … ?

Abyste pochopili, jak může být onemocnění dásní rizikovým faktorem pro onemocnění v jiných částech těla, připomeňte si, že nic ve vašem těle neexistuje izolovaně! Všude jsou vazby a „nejvyšší spojkou“ je vaše krev, která pravidelně navštěvuje každou vaši buňku. Krev přináší základní živiny, ale může přinášet i toxiny, jako jsou bakterie a jejich vedlejší produkty. Tyto škodliviny se mohou dostat do krevního oběhu na mnoha různých místech, včetně dásní.

Nechci být příliš podrobná, ale v kapsách dásně se mohou nacházet tak nechutné věci, že by si s nimi nikdo nevěděl rady. Čím déle se v nich zdržují (a čím jsou kapsy hlubší), tím více se jich dostane do vašeho krevního oběhu a hledají si potíže. Nejlepší příležitost k tomu je, když vám krvácí dásně, protože pak jsou dveře takříkajíc dokořán. Krev se dostane ven a bakterie dovnitř.
Vaše dásně mohou v podstatě fungovat jako trvalý zdroj pomalé dávky jedu pro vaše tělo, který šíří nízkostupňové infekce a systémové záněty. Ten je považován za základ nebo zhoršení mnoha chronických degenerativních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a neurodegenerativní choroby, rakovina a artritida.

Nemoci dásní

Lidé s onemocněním dásní často krvácejí, když si čistí zuby kartáčkem nebo zubní nití. Bylo by však hloupé si kvůli tomu nečistit zuby kartáčkem nebo nití – z dlouhodobého hlediska by to situaci jen zhoršilo. Tito lidé by samozřejmě měli navštívit zubaře, ale přinejmenším by měli udržovat své zuby a dásně co nejčistší. To znamená pravidelnou ústní hygienu pomocí pomůcek dostupných v každé drogerii a také používání antibakteriální ústní vody. (Užitečné je také pití zeleného čaje, který má vedle mnoha dalších zdraví prospěšných látek také antibakteriální účinky.)

Masticha – kvalitní žvýkačka

Žvýkačka může také pomoci, pokud se jedná o kvalitní žvýkačku, například mastichu, jejíž antibakteriální účinky zvyšují fyzikální účinky žvýkání. Snížením množství bakterií v ústní dutině může masticha navíc nepřímo pomáhat předcházet ateroskleróze. Ta obvykle vede ke kardiovaskulárním onemocněním včetně infarktu a mrtvice, nebo alespoň zpomalit její postup. Může také snížit riziko bakteriální endokarditidy, což je závažná infekce způsobená přímým napadením srdce škodlivými bakteriemi, jako jsou streptokoky nebo stafylokoky.

Studie

Ve švédské studii provedené na 129 zdravých pacientech ve věku 80 let a starších zjistili vědci souvislost mezi kořenovým kazem a srdeční arytmií (nepravidelným srdečním rytmem).1

Kořenový kaz je kaz na povrchu kořene zubu; tento stav je běžný u starších lidí, jejichž dásně ustupují v důsledku špatné ústní hygieny. Studie ukázala, že při zachování všech ostatních podmínek mají lidé s kořenovým kazem 2,4krát (140 %) vyšší riziko arytmie než jejich vrstevníci. Překvapivě neprokázala žádnou souvislost mezi onemocněním dásní a arytmií, přestože jiné výzkumy prokázaly souvislost mezi onemocněním dásní a různými typy srdečních onemocnění.

Onemocnění dásní může také přispět ke vzniku jedné z nejsmrtelnějších rakovin, rakoviny slinivky břišní, která často zůstává neodhalena, dokud se nerozšíří do dalších orgánů. Pětileté přežití je pouze asi 5 %. Vědci z Harvard Medical School zkoumali 16 let staré údaje o téměř 52 000 mužích-lékařích, kteří se účastnili dlouhodobé zdravotní studie zahájené v roce 1986.2 Po korekci na mnoho možných matoucích faktorů zjistili, že muži s onemocněním dásní v anamnéze měli o 63 % vyšší riziko rakoviny slinivky břišní než ti, kteří toto onemocnění neměli – a to i v případě, že nebyli kuřáci. U kuřáků s onemocněním dásní bylo riziko přibližně 2krát (100 %) vyšší.
Vědci spekulovali, že důvodem těchto výsledků je skutečnost, že onemocnění dásní má za následek chronický zánět trvající roky a desetiletí a krev lidí s onemocněním dásní má tendenci obsahovat vyšší než normální hladinu chemických sloučenin zvaných nitrosaminy, z nichž většina je vysoce karcinogenní.

Další výzkum

Poznámka doplněna v důkazu: Nově publikovaná studie naznačuje, že konzumace potravin nebo nápojů s vysokým obsahem cukru může zvyšovat riziko rakoviny slinivky břišní, a to zcela mimo souvislost se zubním kazem a onemocněním dásní – další důvod, proč si dávat pozor na příjem cukru.3

Studie:

1. Anon. Tooth decay linked to heart arrhythmia in very old. Reuters Health, Nov. 26, 2002.
2. Rauscher M. Diseased gums raise risk of pancreatic cancer. Reuters Health, Nov. 13, 2006.
3. Anon. Study links pancreatic cancer to high sugar intake. Reuters Health, Nov. 8, 2006.

Cukr – hostina pro ústní bakterie

Cukr škodí našim zubům, protože je hlavní potravou pro různé bakterie, které osidlují naše ústa. Říká se, že kousnutí člověka je nebezpečnější než kousnutí psa, protože naše ústa bývají bakteriologicky silnější než jejich. Ať tak či onak, nejhorším pachatelem z hlediska zubního kazu je Streptococcus mutans, ničivá bakterie, které se daří na cukru. Dalšími významnými pachateli jsou různé druhy rodu Lactobacillus, které se souhrnně nazývají laktobacily.

Abyste tyto bakterie nakrmili, nemusíte ani jíst cukr jako takový, protože část cukru vzniká kvašením sacharidů v potravě, jejichž kousky uvíznou ve štěrbinách zubů a v kapsách dásní. Jakmile se cukr vytvoří, S. mutansa další bakterie ho pohltí a jejich množením vzniká lepkavý, hlenovitý, kyselý a na bakterie bohatý materiál zvaný zubní plak, který pokrývá zuby a rozežírá je. To může vést ke vzniku zubního kazu neboli zubního kazu a zápachu z úst.

Co se stane v ústech, nemusí v nich zůstat

Bakterie, kterým se daří v kapsách dásní (v řeči zubařů parodontální kapsy), mohou také způsobit parodontitidu neboli zánět pojivové tkáně. Ta obklopuje kořeny zubů a drží je v kostěných jamkách (parodontální znamená „kolem zubů“). A bakterie mohou způsobit gingivitidu neboli zánět dásní, což je lékařský termín pro dásně. V závažných případech se na dásních mohou vytvořit malé abscesy, kterým se říká gumboily.

To vše je samozřejmě špatné pro vaše zuby, ale také pro vaše zdraví obecně. Protože, jak jsme viděli v postranním panelu, systémový zánět, ke kterému přispívá, se podílí na mnoha chronických degenerativních onemocněních. Tento proces je usnadněn, pokud v krvi cirkulují zánětlivé látky, k čemuž může dojít při zánětu dásní nebo parodontálních tkání, které jsou náchylné ke krvácení. Tento stav představuje obzvláště vážnou hrozbu pro lidi, jejichž zdraví je již ohroženo chronickými onemocněními různého druhu.

Masticha a bakterie v ústech

Masticha snižuje výskyt bakterií a zubního plaku v ústní dutině

Mezi žvýkačkami jsou samozřejmě lepší žvýkačky bez cukru než ty, které cukr obsahují, ale masticha (která je bez cukru) je nejlepší ze všech. Proč? Protože masticha obsahuje sloučeniny, o kterých je známo, že potlačují růst ústních bakterií, včetně S. mutans. Hmatatelné výhody mastichy v tomto ohledu prokázaly placebem kontrolované studie, které provedli vědci v Turecku a Japonsku se zdravými mladými dospělými.1,2,3* Společně prokázali, že žvýkání mastichové pryskyřice:

• Snížil se celkový počet bakterií ve slinách, a to v míře srovnatelné s antibakteriálním lékem benzethonium chloridem.
• Snížily výskyt zánětu dásní
• Snížila míru tvorby zubního plaku
• Snížení kyselosti zubního plaku

V těchto studiích byly použity placebo žvýkačky (pryskyřice), aby bylo možné zohlednit přínosy způsobené fyzikálními účinky žvýkání a odhalit tak přínosy způsobené chemickými účinky antibakteriálních složek mastichy.

Masticha – cenná součást ústní hygieny

Nedávno jeden ze stejných tureckých výzkumných týmů provedl podobnou studii, tentokrát s 25 dětmi (průměrný věk 14 let), které měly dobrou zubní hygienu a žádné parodontální onemocnění, ale které podstupovaly ortodontickou léčbu kvůli závažné vadě skloubení zubů.4 Motivací pro tuto studii bylo, že ortodontické aparáty (rovnátka) mohou poškozovat zubní sklovinu tím, že poskytují více míst pro hromadění plaku. Zvýšené množství bakterií v dutině ústní je totiž pozorováno po instalaci těchto pomůcek.

Stejně jako v předchozí studii na dospělých nechali vědci děti žvýkat mastichovou pryskyřici nebo placebo (parafín), a to podle přísného režimu za kontrolovaných podmínek. Poté připravili kultury slin dětí a měřili hladinu S. mutans, laktobacilů a celkového množství bakterií v ústní dutině. Výsledky odrážely výsledky všech předchozích studií – ve srovnání s placebem masticha významně snižovala množství bakterií v ústní dutině a tvorbu zubního plaku. Výzkumníci dospěli k závěru, že,

naznačujeme, že pravidelné užívání mastichy může být užitečné při kontrole zubního kazu díky jejímu antibakteriálnímu účinku a antiplakové aktivitě. … myšlenka přidat k mechanickým hygienickým opatřením pacienta stejně účinný nebo účinnější žvýkací přípravek má značnou přitažlivost z hlediska pohodlí a compliance. Rutinní používání žvýkaček může zahrnovat i situace, kdy by mechanická hygienická opatření nebo ústní vody byly nepraktické, ale kdy by žvýkací prostředek proti tvorbě zubního plaku byl žádoucí.

Výzkumníci zapomněli zmínit, že mastichová žvýkačka je nejlépe slazena xylitolem, sloučeninou, která se nachází v rostlinách a v našem těle. Na rozdíl od cukru nemůže být xylitol využíván jako zdroj potravy bakteriemi, které osidlují naše ústa, a dokonce potlačuje růst nejhorší z nich, S. mutans. V tom je lepší než umělá sladidla, jako je aspartam.

Masticha působí také na H. pylori v ústech

Bylo by nezodpovědné uzavřít tento článek, kdybychom se alespoň nezmínili o dalším přínosu mastichy pro zdraví naší ústní dutiny! O její schopnosti ničit bakterii Helicobacter pylori. H. pylori je primárně zodpovědná za gastritidu a žaludeční vředy (je také silně spojována s rakovinou žaludku). Ačkoli H. pylori se vyskytuje především v žaludku a dvanácterníku, často kolonizuje také ústa. Odtud může znovu infikovat žaludek, z něhož byl vymýcen. To je dobrý důvod pro to, abychom na H. pylori útočili jak v ústech, tak v trávicím traktu – a masticha to dokáže.

Některé studie mimochodem naznačují, že H. pylori se může podílet i na vzniku ischemické choroby srdeční. Pravděpodobně tím, že mění koncentraci lipidů v séru (viz „H. pylori May Be Linked with Heart Disease“ v květnovém čísle 2004). Pokud se ukáže, že je to pravda, bude mít H. pylori další pochybné prvenství jako bakterie, která může poškodit vaše srdce prostřednictvím dásní.

Žvýkejte ji!

Pokud tedy chcete chránit nejen své zuby, ale také srdce, slinivku a další orgány, které mohou být náchylné k účinkům systémových zánětů způsobených bakteriemi v ústech, měli byste se věnovat správné ústní hygieně. Kromě toho byste měli zvážit přijetí mastichových žvýkaček (s xylitolem) jako příjemného zdravotního pomocníka. A pokud jste náhodou učitel, až příště přistihnete ve třídě dítě, které žvýká žvýkačku, zeptejte se, zda je to masticha. Co když dítě řekne, že ano – co pak?

Zdroje:

1. Koparal E, Ertugrul F, Sabah E. Effect of chewing gum on plaque acidogenicity. J Clin Pediatr Dent 2000;24(2):129-32.
2. Takahashi K, Fukazawa M, Motohira H, et al. A pilot study on antiplaque effects of mastic chewing gum in the oral cavity. J Periodontol 2003; 74(4):501-5.
3. Aksoy A, Duran N, Koksal F. In vitro and in vivo antimicrobial effects of mastic chewing gum against Streptococcus mutans and mutans streptococci. Arch Oral Biol 2006;51(6):476-81.
4. Aksoy A, Duran N, Toroglu S, Koksal F. Short-term effect of mastic gum on salivary concentrations of cariogenic bacteria in orthodontic patients. Angle Orthodont 2007;77:124-8.